neděle 3. listopadu 2013

3.11. LysaCUP 2014 #1 - prolog Velký Javorník

Člověk se ani nenadál a po osmi měsících se první listopadovou sobotu opět rozběhl kolotoč s názvem LysaCUP. Kdyby snad někdo nevěděl o čem je řeč, tak se jedná o zimní etapový závod v běhu do vrchu, konkrétně na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysou horu. Na letošní rok si organizátoři připravili celkem 17 etap plus jednu speciální, v podobě etapy 3v1. Běhá se každý víkend, pokaždé z jiného místa. Díky této taškařici mám o zábavu postaráno až do konce února. První etapa je už čtvrtým rokem tzv. prologem, kdy se neběží na Lysou horu, nýbrž na Velký Javorník. Start je v areálu skokanských můstků ve Frenštátě a celá trasa měří zhruba 7,5 km s převýšením 660 m, perličkou je, že se při ní 2x vybíhají schody u skokanského můstku, což dohromady dělá přes 800 schodů.

Start je klasicky naplánovaný na 10:00, ale protože si je potřeba vyzvednout startovní čipy, tak vyrážím s předstihem, Po cestě doplním auto o další spoluběžce a už si to míříme směr Frenštát. Při našem příjezdu je na parkovišti už dost lidí, ale místa na je více než dost. Jdeme se tedy postavit do fronty a vyzvednout si čipy, všude jsou známé tváře, tak zdravení nebere konce. Jakmile si vyzvednu čip a vracím se k autu, tak zjišťuji, že jsem v něm nedopatřením nechal zamknutého Fida - fakt nevím jak se to mohlo stát. Fido, promiň určitě v tom nebyl žádný úmysl. Do startu je sice ještě dost času, ale už se převleču a jdu se trochu rozběhat, protože mě už pár dní trápí střevní problémy, jsem zvědav, jestli vůbec budu schopen běžet. Při rozbíhání zjišťuji, že to není ideální, ale do stavu, kdy by mi to dělalo existenční problémy to má hodně daleko. No nějak to půjde, nebudu to moc hrotit a uvidíme, jak se zadaří. Minuty do startu ubíhají jako splašené, pořád je se s kým bavit, tak slavnostní zahájení propásnu a už se s davem přesouvám k pomyslné startovní čáře. Proběhne hromadné odpočítávání a jde se na to.

Dav zhruba 300 běžců se dává do pohybu a já s ním. Jak jsem si předsevzal, tak se nikam neženu, kolečko, které nás přivede pod první várku schodů absolvuji úplně v klidu někde v zadních pozicích, schody jdu v poklidném tempu v jedné dlouhé šňůře s ostatními. Nahoře se rozbíhám a míříme zase zpět dolů, tady dobíhám Pavla, říkám mu ať se nefláká a běží a on mi odvětí něco v tom smyslu, že je to moc rychlé. Tak mu tedy poodběhnu a za chvíli jsem zase na asfaltu, kde už jsme dneska jednou běželi. Teď už je závodní pole celkem roztrhané, takže se mi běží lépe. Začíná mi být celkem horko, tak se v rámci možností snažím ochladit a hlavně na to nemyslet. Ani jsem se nenadál a už jsem podruhé pod schodama, probíhám kolem Mirka Prašivky a ten mi hlásí pořadí někde kolem 170 místa. No není to žádná sláva, ale vzhledem k okolnostem to jde. I s druhou várkou schodů si poradím celkem obstojně a už se vbíhá do lesa, kde se po chvíli napojíme na zelenou značku, která nás dovede až do cíle.

První schody jsou za mnou zdroj: sk-zafar-frenstat-p-r.rajce.net
Stále se mi běží v pohodě, sem-tam někoho předběhnu, sem-tam někdo předběhne mě, ale vůbec mi to nevadí. Terén je mírně zvlněný, takže to příjemně ubíhá, následuje krátký seběh, a už je tu výžívnější stoupání po louce, předbíhám pár lidí a už jsem v lese na mých oblíbených serpentinách. Chvíli běžím, chvíli jdu, celkem dost předbíhám,  zdá se mi, že jsem si s nimi poradil celkem obstojně, Následuje opět mírnější pasáž, kde to rozběhnu zase o trochu rychleji, nad sebou už vidím asfaltovou cestu, od které to do cíle už není daleko. Zkusím ještě trochu zrychlit a k mému údivu to docela jde, překonávám asfalt a nasazuji do posledních stovek metrů, vím, potkávám borce, co už jdou dolů, cíl už je opravdu jenom kousek, Vymáčknu ze sebe co jde, ještě pár lidí předbíhám a už je tu konečně cíl. Odpípnu si čip a letmým pohledem na hodinky zjišťuji, že mám čas pod hodinu, takže tento cíl splněn. Nakonec to vzhledem k okolnostem nebylo tak špatné, čekal jsem to o hodně horší a jsem se svým výsledkem příjemně překvapený.

Cesta zpět dolů zdroj: skvk.cz
Jakmile jsou na vrcholu všichni, kteří se mnou dojeli v autě, tak se pomalu vydáváme na cestu zpět dolů, ta i přes začínající déšť příjemně ubíhá a za chvíli jsme dole u auta. První etapa končí a už se těším na příští týden, kdy je v plánu etapa z Krásné.


Výsledky etapy zde

Statistika:
čas: 0:55:47
umístění celkově/v kategorii: 141/80
průměrné tepy: 162/min
maximální tepy: 175/min

Žádné komentáře:

Okomentovat