17.11. LysaCUP 2014 #3 - Ostravice - Mazák

Třetí etapa letošního ročníku LysaCUPu se konala v neděli 17. listopadu. Start byl tentokrát z Ostravice - Mazáku a na vrchol Lysé hory nás čekalo 6,5 km s převýšením 850 m. Tato etapa patří k těm novějším, dosud se v historii LysaCUPu běžela pouze třikrát,většinou se mi tady daří, tak i díky tomu patří k mým oblíbenějším. Cesta do Ostravice se obešla bez nějakých nepříjemností, všichni měli svůj čip, takže nebyl důvod se vracet :-) při našem příjezdu už bylo v okolí místa stratu dost těsno, naštěstí díky známostem parkujeme na jednom protekčním místě. Počasí vypadá příznivě a i když je tady dole v údolí poněkud chladněji, oblékám se celkem na lehko, protože očekávám, že jakmile vyběhnu na sluníčko, tak se zahřeju více než dost. 

Probíhají klasické předstartovní procedury a chvíli před desátou se stavím do startovního chumlu, jsem celkem vzadu, ale vůbec to nevadí, protože počáteční kilometry jsou po širokém asfaltu, takže místa na předbíhání bude více než dost. Už teď je ale jasné, že účast je obrovská a asi bude překonán účastnický rekord - to se taky stalo, nakonec se na startu objevilo neskutečných 371 lidí. Chvíli po desáté je odstartováno, tvoří se miniaturní špunt, ale není to nic hrozného a už si běžím ve svém tempu. Hezky v klidu a nikam se neženu, postupně navyšuji rychlost a začínám předbíhat. Asfalt se začíná zvedat, ale to mi vůbec nečiní žádné problémy, startovní pole je dávno roztrhané a natažené, což taky přispívá k větší přehlednosti. Ještě před tím, než se odbočí do terénu, tak před sebou pár metrů vidím Fida, objevují se ve mě úvahy, že bych ho snad konečně letos poprvé mohl skončit v cíli před ním. Vypadá to, že se tak trochu trápí, tak to zkusím. V lese pod Butořankou ho opravdu dobíhám a věším se na něho jako na klíště. Takhle pokračujeme dále, probíháme kolem Butořanky a na louce nad ní ve mě něco sepne a Fida předbíhám, dostávám se před něj a buším do toho co to dá. Bohužel u chaty, kde se překonává větší terénní nerovnost při křížení asfaltky se tvoří špunt a jsem nucen zastavit a přejít do chůze. Opět se rozběhnout se ukazuje jako celkem problém, tak od této chvíle začínám střídat běh s chůzí a začínám cítit, že to není ono. Za chvíli se stalo to, čeho jsem se bál a Fido mě předbíhá, dává mi co proto, ale zatím se za ním držím, tempo je celkem vysoké, ale vím, že za chvíli přijde prudší úsek, kde se do toho nebude tolik bušit a já si orazím. Bohužel se k Lukšinci neběželo po staré červené, ale hezky na okolo po cestě, čímž můj plán, že si orazím je k ničemu. Nedá se nic dělat, musím zvolnit, nechávám tedy Fida Fidem a jdu si zase to svoje.

Nad Lušincem zdroj: petka1408.rajce.net

U Lukšince na Fida ztrácím zhruba 30 metrům což by ještě nemusel být nepřekonatelný problém, uvidíme jak to půjde, po kamenech si to celkem v pohodě šinu nahoru, dostávám se zase do pohody, ono to nějak půjde. Nad Lukšincem se opět jde důsledně po červené značce, takže delší a mírnější cestou. Fida stále vidím před sebou, tak mám o motivaci postaráno. Stoupání je tak akorát, dokonce se k Fidovi trochu dotahuji. Jakmile dorazíme k vrstevnicové cestě, která vede celkem po rovině zapínám motor na plné obrátky a dotahuju se na Fida, takže opět jako klíště hezky za ním. Profil se zase zvedá, Fido vypadá, že je na tom líp, ale nevzdávám se, držím se zuby nehty, kousek pod Větry míjíme Ivetu, která mě povzbuzuje, ať Fida dotáhnu, protože teď mi na něho chybí ani ne 10 metrů. Já se samozřejmě snažím, ale moc to nejde. Fido se mi na chvíli ztrácí v zatáčce a jakmile ho znova uvidím, tak nevěřím svým očím, najednou je o nějakých 30 metrů dále. Na to abych ho doběhl nemám, tak mi začíná docházet, že ani dneska neskončím před ním. Přes Větry už to tedy moc nehrotím, běžím si podle sebe, když nic jiného, tak si aspoň kontroluji čas a vypadá to, že bych si zase mohl zaběhnout osobáček. Mám před sebou poslední tři zatáčky, když dobíhám ke kříži, tak zjišťuji, že hned za mnou je Ruda z VZS, s tím taky většinou soupeřím a letos jsem ho zatím taky ještě nepředběhnul. Samozřejmě, když už jsem tady před ním, tak se v posledních metrech předběhnout nenechám a vymačkám ze sebe ještě nějaké ty síly. Sice jsem si myslel, že doběh už bude na pohodu, ale co už. Rudovi tedy utíkám a už se přede mnou vynořuje Bezručova chata a já už to budu mít pomalu za sebou, poslední zatáčka, stoupání po asfaltu a přes poslední kameny si můžu v cíli odpípnout za 57:01. Tak aspoň, že mám ten osobák, když už mě Fido zase předběhnul.

Na Větrech zdroj:sk-zafar-frenstat-p-r.rajce.net

Čekáme na ostatní, nahoře je nádherně teplo a opět neskutečné výhledy. Bohužel se moc nezdržujeme a za chvíli míříme zpět dolů. V autě při cestě zpět skenujeme výsledky a já se dozvídám, že Fido skončil o 14 míst přede mnou - to moc nechápu, když ještě pod Větry jsem byl těsně za ním, holt zřejmě slušný voddíl :-)

Příští etapa je mistrovská a poběží se z Janovic - Bystrého, tato trasa se zatím běžela jenom dvakrát a pokaždé jsem se na ní neskutečně vytrápil, tak uvidíme jak se povede teď.

Webové stránky závodu

Výsledky etapy zde

Statistika:
čas: 0:57:01
umístění celkově/v kategorii: 149/91
průměrné tepy: 168/min
maximální tepy: 180/min