Další sobota a s ní i další etapa LysaCUPu, v této sezóně už jedenáctá, tentokrát se startem z Ostravice - Mazáku. Počasí než zimu připomíná spíše jaro, je hodně nad nulou, dole po sněhu ani památka. Jistou nepříjemností je celkem velký vítr, uvidíme jak to bude vypadat na trati. Dneska to vidím na hodně velkou alchymii, co se týče obutí dole sucho, uprostřed určitě bude nějaký ten led a nahoře sníh. Nicméně u mě jo volba obuvi jasná, mám jenom jedny boty bez hrotů, nesmeky nemám, tak není co vymýšlet. Musím si vystačit s tím, co je. Ohledně oblečení taky dlouho uvažuji, nakonec ale sundávám jednu vrstvu, protože je dneska opravdu dost teplo. Rozběhání příliš neřeším, rozběhnu se po startu na dlouhém asfaltovém úseku.
Netrvá to dlouho a je odstartováno, úvodní metry jsou v klidu, tlačenice se dá přežít a za chvilku už se to pěkně natáhne, takže má každý kolem sebe místa více než dost. Na můj vkus se ze začátku běží celkem ostřejší tempo, ale zatím ho zvládám akceptovat, tak uvidíme jak dlouho to vydržím. Díky rychlejšímu tempu nudný asfalt rychle ubíhá a už jsme v terénu a v prvním ostřejším stoupání. Většina okolo mě přechází do chůze, já jsem ale schopný pořád běžet a myslím, že v docela slušném tempu. Mám z toho dobrý pocit, snad se někde nezaseknu. Po cestě kolem Butořanky to je ještě v klidu, ale v terénu za ní přichází to, čeho jsem se obával. Pod nohama se objevuje led, spousta ledu.
Bez hrotů nebo nesmeků tady nemám šanci a tak se aspoň snažím kličkovat mezi turisty a vybrat nějakou schopnou stopu. Toto mě bohužel dost zpomaluje a začínají mě houfně předbíhat ti, kteří jsou lépe vybavení. Ledového trápení si užívám více než dost, doufám, že od Lukšince by se to mohlo zlepšit. Ovšem opak je pravdou a je to tady mnohem horší. Klouže mi to jako blázen a chvílemi se dostávám do situací, kdy jsem nohama zapřený za vyčuhující kameny, rukama opřený o zem a vehementně přemýšlím co dál. O běhu se vůbec nedá mluvit, při každém kroku se jenom modlím, ať mi to neujede a neskutálím se dolů. Párkrát už jsem měl hodně namále, ale naštěstí se mi to pokaždé podařilo ustát. Celé trápení trvá až někde ke konci lesa pod Větry. Tady je konečně trochu více sněhu a led je jím přikrytý. Díky tomu, že jsem dlouho jenom šel mám dost sil a jsem schopný se rozběhnout. Bohužel rozestupy už jsou příliš velké a tak to na nějaké závodění už moc nevypadá. Běžím si svým tempem, ale i tak dokážu rozestupy trochu stáhnout. Na Větrech to oproti předpokladům moc nefouká, takže i tady se běží na pohodu. Pod vrcholem si přece jenom ještě trochu zazávodím, ve čtveřici se navzájem vycukáme a tak došlo i na klasický cílový finiš. V cíli jsem v čase 1:01:42, což je zhruba jenom o minutu horší čas, než když se tady běželo v listopadu za mnohem lepších podmínek. Z tohoto pohledu musím být s výkonem spokojený. Kdybych měl vhodnější obutí, tak by to určitě bylo lepší, ale jak známo na kdyby se nehraje. příští týden je na pořadu večerní etapa od Bezruče, tak uvidíme, jak se při ní předvedu.
Webové stránky závodu
 |
| Klouzačka nad Butořankou Foto: Lukáš Podolák |
 |
| Doběh do cíle Foto: František Raška |
Webové stránky závodu
Výsledky etapy zde
Statistika:
čas: 1:01:42
umístění celkově/v kategorii: 142/81
průměrné tepy: 161/min
maximální tepy: 173/min
Žádné komentáře:
Okomentovat