Poslední únorová sobota = poslední etapa LysaCUPu = grandiózní finále a slavností vyhlášení. Po čtyřech měsících je na pořadu poslední etapa, která se tradičně běží z Malenovic od Rajské boudy. Další finálovou tradicí jsou také hendikepy, to znamená, že se vybíhá ve vlnách, nejdříve ti ,kteří se v žádné etapě nedostali do 50. místa, 2,5 minuty za nimi ti, kteří se alespoň jednou umístili na 50. až 12. místě a za další 2,5 minuty vybíhá ta největší elita, ti co se umístili lépe než na 12. místě. A abych nezapomněl, tak tato etapa je také dvojnásobně bodovaná, ale to mě nechává celkem v klidu, protože v celkovém pořadí jsem letos díru do světa neudělal, takže těch pár bodů navíc už to stejně nevytrhne.
Poačsí se nese tak nějak v duchu celé letošní zimy, pod mrakem, sychravo, do deště není moc daleko, na druhou stranu je aspoň teplo. Na parkoviště přijíždíme v dostatečném předstihu, takže máme spoustu času se připravit. Čas do startu rychle utíká, i díky tomu, že kamkoliv se pohnu, tak se tam najde někdo, s kým prohodím alespoň pár slov. S blížící se desátou hodinou to u startovní čáry začíná houstnout, tak se klasicky stavím do zadních pozic a čekám, až to všechno vypukne.
Poačsí se nese tak nějak v duchu celé letošní zimy, pod mrakem, sychravo, do deště není moc daleko, na druhou stranu je aspoň teplo. Na parkoviště přijíždíme v dostatečném předstihu, takže máme spoustu času se připravit. Čas do startu rychle utíká, i díky tomu, že kamkoliv se pohnu, tak se tam najde někdo, s kým prohodím alespoň pár slov. S blížící se desátou hodinou to u startovní čáry začíná houstnout, tak se klasicky stavím do zadních pozic a čekám, až to všechno vypukne.
Ještě proběhnou nějaké ty předstartovní procedury a už je odstartováno, vybíhám v poklidu, nechci se nikam hnát, chtěl bych dneska konečně předběhnout Fida a mám v plánu tomu podřídit úplně vše. Hned od začátku si ho hlídám, aby mi neutekl. Tempo je poklidné, příliš se to nežene, tak je to fajn. Za chvíli opouštíme asfalt a u Korýtka vbíháme do terénu, pod nohama je trochu mokro, ale zatím žádný sníh ani led, takže se běží dobře. Výběh k Veličkům a hned za nimi do mojí neoblíbené stojky, stále dýchám Fidovi na záda, vím, že teď to bude bolet. I když Fido stále běží, tak já musím přejít do chůze, ale i při chůzi ho stačím stínovat, takže zatím vše podle plánu, ještě než doběhneme k cestě, tak nás začínají předbíhat eliťáci, kteří startovali 5 minut za námi. Vbíhám na cestu, Fido mi o kouske utekl, ale neni to nic hrozného, jenom pár metrů. Začíná se tady měnit povrch a ze sucha se stává led, není to zatím nic hrozného, ale pohyb už je o trochu obtížnější, jakmile vběhneme do lesa, tak se to zase změní, tak si říkám, že to půjde. No, kdybch tušil, jak jsem se mýlil... Po pár metrech začíná hotové peklo, které se ve stojce k rozcestí se zelenou značkou mění na peklo na druhou. Překonat tuto stojku je pro mě nadlidské utrpení, podcenil jsem výběr stopy, což mělo za následek asi tři pády, nespočet sprostých slov, ztrátu minimálně 20 pozic, útěk Fida a v neposlední řadě totální psychické rozhození. Je mi jasné, že s předstartovními plány je ámen, takže teď už se jenom musím v pořádku dostat do cíle.
Úsek k Lukšinci zvládám celkem v pohodě, chvíli běh, chvíli chůze, už se nikam neženu. Nad Lukšincem nastává druhý dnešní očistec, opět ledová plotna, vybrání správné stopy, skákání po kamenech, no žádná sranda, několikrát zapínám i přední náhon a jdu po čtyřech. V lese na staré červené taky žádná změna, prostě je třeba si to nějak vytrpět. Pod Větry mě dobíhá Honza, který potom zpomaluje a snaží se mě ještě trochu vyburcovat, aspoň po psychické stránce mi to pomáhá, tak se snažím i trochu zrychlit, není to žádná hitparáda, ale o něco rychlejší přece jenom jsem. Na Větrech se terén konečně mění v trochu běžečtější, takže to jde zase o něco lépe. Teď už stačí jenom překonat posledních pár zatáček a výškových metrů a celý ročník LysaCUPu bude za mnou, na tomto úseku už se nic podstatného nestalo a tak do cíle dobíhám s časem 54:42. Na vyskakování to zdaleka není, ale vzhledem k podmínkám, to můžu označit za ucházející. Teď už jenom zbývá počkat na ostatní, jít se občerstvit a potom hezky zpátky dolů a na vyhlášení. Vyhlášení opět stálo za to, ale psát o něm radši nebudu ;-) kdo byl, tak ví a kdo ne, tak je to jenom jeho chyba.
 |
| Už jenom kousek a mám to za sebou zdroj: sk-zafar-frenstat-p-r.rajce.net |
Výsledky etapy zde
Statistika:
čas: 0:54:42
umístění celkově/v kategorii: 133/73
průměrné tepy: 168/min
maximální tepy: 185/min
GPS Tracklog:
Statistika:
čas: 0:54:42
umístění celkově/v kategorii: 133/73
průměrné tepy: 168/min
maximální tepy: 185/min
GPS Tracklog:
Žádné komentáře:
Okomentovat