Když jsem se dozvěděl, že se letos v rámci Ostravského chachara pojede i 50 km maraton, tak jsem chvíli váhal, jestli se zúčasním nebo ne. Ale jakmile jsem se podíval kudy závod povede, tak bylo naprosto jasné, že si tuto záležitost nemůžu nechat ujít. Trať závodu vedla přes místa, která důvěrně znám a kde jsem najezdil bezpočet kilometrů. Kolize termínu s pracovními povinnostmi se podařila vyřešit, takže účasti už nic nebránilo. I když trať byla v podstatě jasná, tak jsem si ji v rámci tréninku několikrát projel, velké plus bylo i to, že už zhruba 3 týdny před závodem byla z velké části naznačena. Nakonec jsem byl ale i překvapen, protože i přes důvěrně známé prostředí jsem se párkrát dostal do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Start závodu byl naplánován na neděli v 10 hodinu v Ostravě - Zábřehu z bývalého fotbalového stadionu. Protože jsem ráno končil v práci, tak jsem se cestou domů stavil rovnou na prezenci, ať se před startem nemusím stresovat. Prezence proběhla bez problémů a já jsem mohl zamířit domů se nasnídat a připravit se. Čas nemilosrdně běžel ani jsem se nenadál a už na zvonek zvonil Pavel, s ním jsem byl domluvený, že si u mě ještě na poslední chvíli doladí kolo a potom společně vyrazíme na start. Jakmile jsme přijeli ke startu, tak už se tam hemžilo spousta lidí a známých tváří. Našel jsem Sylvu, která tam byla s kamarádkou Evou a odložil jsem si u ní přebytečné oblečení, protože sluníčko už začínalo vesele hřát. Pozdravil jsem se se známýma a protože do startu už moc času nezbývalo, šel jsem se zařadit do startovního balíku. Nějak jsem to nehrotil a vybral si místečko v zadní polovině. Následovaly obvyklé instrukce, kterým jsem moc nevěnoval pozornost, potom řazení eliťáků do předního koridoru, ještě pár pokynů a bylo odstartováno.
Nastala klasická postartovní mela, která byla umocněna tím, že hned pár metrů po startu se muselo projet celkem úzkou branou, naštěstí jsem to přežil bez úhony. Ani jsem se nenadál a už jsme to valili směrem ke Kotvě, tepovka okamžitě vyletěla do závratných výšin, ale bylo mi jasné, že tady nesmím polevit, protože první kilometry byly po asfaltu a pokud bych si tady nechal ujet větší počet lidí, tak už bych je nikdy nedohnal. Protože jsem startoval zezadu, tak do toho fakt buším, dokonce se mi podařilo dojet první skupinu, se kterou se potom vyvážím až do Staré Bělé, tempo ze začátku bylo opravdu více než ostré, po Výškovické jsme to valili kolem 40 km/h, pak už se to trochu uklidnilo, ale i tak to pořád na můj vkus bylo více než dost rychlé.
Ve Staré Bělé opouštíme asfalt a přes Palesek míříme směr Krmelín, jakmile v lese začalo první lehké stoupání, tak nastolené tempo nejsem schopný akceptovat a jedu si podle sebe, předjíždí mě pár lidí, ale s tím jsem s ohledem na postartovní tempo počítal. Jedu si tedy svoje, u bývalého muničáku je zase kousek asfaltu, kde dojíždím skupinku asi 4 lidí a společně vjíždíme na první singlík, úzká pěšinka, moc se to nehrotí jede se na pohodu, singlík moc dlouhý není a je tady zase širší lesní cesta, kde se to opět rozjíždí, na konci čeká opět krásný singlík, zakončený stoupáním a potom už vjíždíme do Proskovic. Projíždíme kolem zemědělského družstva a přes louky míříme k dřevěnému mostku přes Ondřejnici. Je to pořád po rovině, tak na odpočinek není moc času. Za mostkem nás čeká kus polní cesty a potom vyjíždíme v Košatce u mostu přes Lubinu a odbočujeme doleva směr Stará Ves, až tam ovšem nedojedeme, protože u hřbitova odbočujeme doprava na další z nádherných singlíků. Jen tak pro zajímavost se dívám na průměrnou rychlost a údaj přes 32 km/h mě celkem děsí. V singlu už se to moc nehrotí, je přece jenom technicky náročnější, úspěšně ho překonám a už jsem u první občerstvovačky, nezastavuji, jenom drabnu nabízený bidon a fičím dále.
Opět mě čeká asfaltový úsek, na který se moc netěším a před startem jsem si říkal, že by bylo fajn, kdybych tady jel v nějaké skupině, bohužel jsem sám. Naštěstí pár metrů přede mnou někdo je, tak ho dojíždím a ve dvojici nám to přece jenom jede lépe. Projíždíme tak celý Petřvald, až se dostáváme k Lubině a podél ní už zase po pěkné udusané cestě jedeme dále. Tempo se opět trochu zvyšuje, projíždíme lesem, následně podjíždíme silnici I/58 a po protipovodňové hrázi dojíždíme opět na asfalt. Odbočujeme zpět směr Petřvald a po pár metrech točíme doprava do kopce, krátký sjezd lesem a následuje stoupání, které vůbec nemám rád. Nevím proč to tak je, není nějak prudké ani technicky náročné, ale prostě pokaždé, když tudy jedu, tak se trápím. Ani dnešek není výjimkou, borec se kterým jsem jel celou dobu mi ujíždí a já se pomalu trápím, naštěstí se nějak nahoru dostanu a potom okrajem lesa mířím směr Trnávka. Před Trnávkou je pěkný sjezd, tak si trochu odpočinu, projíždím Trnávku a zase je tady další stoupání. To už mi naštěstí nedělá takový problém, dokonce tady pár lidí předjíždím. Přijíždím ke koupališti a odtud následuje opět stoupání k nejvyššímu bodu na trati - kapličce sv. Marka nad Brušperkem. Opět si s ním poradím celkem bez problému, nahoře na kopci je druhá občerstvovačka, ale opět se nezastavuji, jenom v rychlosti vezmu jeden gel a valím dále.
Následuje sjezd do Březin a skrz ně dojíždím do Staré Vsi, stále jsem sám, nevidím nikoho ani před sebou ani za sebou, pocitově jsem na tom dobře, takže Starou Vsí doslova proletím a už jsem ve stoupání k Černému lesu. Najednou před sebou vidím nějaké závodníky, ale jak je dojíždím, tak je mi jasné, že to jsou závodníci z krátké trasy. Ve sjezdu si trochu odpočinu a potom mě čeká další krásný singlík, tady to moc nehrotím, spíš si to užívám a tak se stalo, že mě dojela skupina asi 3 dalších lidí, ale nějak mě to nestresuje. Pořád svýmm tempem vedu celou skupinu, projíždíme kolem hřbitova v Proskovicích a lesem se dostáváme do části, kde už jsme dneska jednou jeli. Netrvá to ovšem dlouho a z již projeté trasy se odpojujeme a stoupáním si to míříme přes les směr Stará Bělá. Na konci lesa musíme přejet přes pole, tady je to pro mě celkem utrpení, protože už začínám cítit únavu a nejsem schopen se postavit do pedálů, abych se vyhnul nepříjemnému drcání. Pole nějak přetrpím a už jsme v lese, kde začíná další singlík, stále jsem v čele skupiny, nikdo se na mě netlačí, tak si ho v klidu užívám.
Dojíždíme do Staré Bělé, kde následuje pro mě celkem nechutné asfaltové stoupání, tady mě předjíždí, jak jsem později zjistil, vítězka v kategorii juniorek a když mě míjí, tak naprosto nechápu, protože její tempo je neskutečné. Každopádně po konci stoupání se nám ji opět podařilo sjet, tak pokračujeme ve skupince. Nikdo nechce jet vpředu, tak je to pořád na mě, dokonce zkouším trochu nastoupit, ale všichni se drží jako klíšťata. Dojíždíme na asfalt a míříme směr Stará Bělá, tady si dávám trochu oraz, protože vím, že poslední kilometry v Běláku po trase XC nebudou zadarmo. Přes pole tedy dojíždíme do Bělského lesa a ukrajujeme poslední kilometry do cíle, moc už mi to nejede,v posledním stoupání mám menší krizi, kdy se přede mě dostávájí dva lidi, ale na pilince je ještě sjedu. V kořenovém sjezdu jedu na jistotu, ostatní mi trochu ujíždí, ale to už jsme na louce, vidím cíl, tak do toho trochu šlápnu. Ještě mě čeká bikroska a potom už jen cíl, dokážu ze sebe vymáčknout poslední síly a těsně před čárou ještě dva lidi předjíždím.
Hodnocení závodu
Statistika:
 |
| Poslední asfaltové stoupání zdroj: rajskalenka.rajce.net |
V cíli dostávám Birell a něco na jídlo, rozkoukávám se a zjišťuji co a jak. Za plotem už vidím Sylvu s Evou, tak jdu k nim a dělím se o své pocity. Mezitím dojíždějí další závodníci, mezi nimi i Pavel, tak je opět o téma k hovoru postaráno. Navzájem si sdělujeme své pocity a čekáme na vyhlášení. Po vyhlášení je ještě malá tombola, ale na mě se štěstí zase neusmálo. Po tombole už nás tady nic nedrží a tak se vydáváme zpět domů.
Výsledky 50 km trati zde
Skvěle připravený závod, kterému nemůžu vůbec nic vytknout. Za vyzdvihnutí určitě stojí i to, že mi byl na občerstvovačce podán bidon, což se mi obvykle nestává :-) Od některých známých jsem sice slyšel, že trasa nebyla příliš dobře značená, ale toto nemůžu až tak posoudit, protože jsem ji díky několikanásobnému projetí znal nazpaměť. Za mě tedy panuje naprostá spokojenost a pokud se bude konat další ročník, tak se určitě zúčasním.
Statistika:
Vzdálenost: 49,91 km
Průměrná rychlost: 26,7 km/h
Maximální rychlost: 61,9 km/h
Čas: 1:51:12
Průměrné tepy: 170/min
Maximální tepy: 178/min
Umístění celkově/v kategorii: 48/12
Žádné komentáře:
Okomentovat