Druhá etapa letošního ročníku LysaCUPu startovala z Krásné od mostu. Do Krásné přijíždíme hodně brzo, možná až zbytečně. Využíváme parkování v areálu místních hasičů, protože bychom neradi odjížděli nazpět s prázdnými koly, jak už se nám jednou stalo. Bohužel počasí se dneska ukazuje diametrálně odlišně, než minulý týden na Javorníku. Hlavním problémem je celkem silný déšť, na druhou stranu aspoň není nějak extra zima. Každopádně nás to z auta vůbec neláká a tak v něm zůstáváme sedět co nejdéle to jde. Zhruba čtvrt hodiny před startem už z něj ale vysedáme a míříme k místu startu, které je od parkoviště něco přes kilometr. Tento přesun výborně poslouží místo rozklusání, takže pak už se jenom mírně protáhnu. Na startu se sešlo o něco méně lidí, než minulý týden, počasí asi vykonalo své. Před startem se s Pavlem domlouváme, že dneska konečně vyzkoušíme, jaké to je startovat úplně odzadu. Jsme zvědaví, jestli se nám poběží líp a na jakém místě se umístíme. Stojíme tedy opravdu úplně vzadu, za námi už nikdo není. Kecáme s Luckou, která jde dneska jenom turisticky a díky tomu dokonce prošvihneme start. Celé startovní pole už se rozeběhlo a než jsme si toho stačili všimnout, tak už nám o pár metrů uteklo. Dneska nám to ale vůbec nevadí.
Od startu je to opravdu hodně na pohodu, tady se na nějaké tempo moc hrát nebude. Máme v plánu, že po louku se budeme držet vzadu a pak za to zabereme a uvidíme jak to půjde. Když se dostáváme k spodní hraně louky, tak vidíme před sebou celé startovní pole, na jehož čele je Tomáš Lichý, který už s náskokem vbíhá do lesa. Než se tam dostanu já, tak to ještě chvíli potrvá. Nicméně už není čas ztrácet čas a tak se do toho začínám obouvat. Tempo nemám nějak závratné, ale pomalu se propracovávám vpřed, na louce je dost mokro, sem tam podklouznu, ale není to až tak hrozné. Všichni kolem mě přešli do chůze, takže svým klusem je bez problémů předbíhám. V lese nastává změna povrchu, k blátu se přidávají mokré kameny, spadané listí a proudy vody. Za chvíli už nemá cenu se vodě vyhýbat, protože boty už jsou skrz na skrz mokré. Stále svým tempem běžím dál a předbíhám lidi okolo, za chvíli jsem na rozcestí Pod Šebestýnou, kde se profil trochu zmírňuje, tak se snažím zrychlit.
Celkem to jde a tak se pořád propracovávám startovním polem dopředu. Padající déšť už téměř nevnímám, jsem mokrý od hlavy až k patě, tak je mi to jedno, míjím pana Rašku, který zde i v tomto nevábném počasí pořizuje snímky, tak ho v rychlosti pozdravím a mířím dále. Ještě než se dostanu k traverzové cestě, ta musím přejít do chůze, protože sklon terénu mi začíná dělat trochu potíže. Aspoň si trochu odpočinu a potom, co překřížím cestu, tak jsem schopný se zase rozběhnout. Předbíhání už ovšem nejde tak lehce, protože jednotliví závodníci už jsou celkem dost roztrhaní. vždycky se snažím někoho doběhnout, chvíli běžet za ním, pak ho předběhnout a tak pořád dokola. Tato taktika celkem funguje, tak se opět posouvám o nějaké to místo výš. Běh prokládám chůzí, ale je pozitivní, že se vždycky po chvilce opět dokážu rozběhnout. Nekonečně stoupání k Malchoru je za mnou, teď přichází klidnější úsek, na jehož závěru už je jenom severní sjezdovka. Sjezdovka se bohužel neběží přímo naprudko, ale po nově vybudovaném serpentinovém chodníku. Toto se mi moc nelíbí, radši bych šel přímo do gury, ale bohužel s tím nic neudělám. S během to tady moc slavné není, vždycky pár kroků ujdu a potom kousek popoběhnu. I tady opět ale předbíhám, na vrcholku sjezdovky ještě musím překonat pár schodů a pak už jenom kolem meteorky do cíle. Není se na co šetřit, tak jdu do cílového sprintu, přede mnou je veliká kaluž, kterou ostatní obíhají, já to ale vezmu skrz ní a díky tomu ještě předběhnu dva nebo tři lidi. Teď už jenom pár posledních metrů a pro dnešek mám hotovo.
Protože jsem si celou dobu vůbec nekontroloval čas, tak vůbec nevím jak na tom jsem. Něco přes 52 minut není úplně špatné, dá se to považovat za můj obvyklý čas na této etapě. Později doma zjišťuji, že i celkové umístění není žádná prohra, takže můžu říct, že start úplně zezadu, neměl na celkové umístění nějak výrazný vliv. Další pozitivum v tomto pokusu vidím i v tom, že za celou dobu mě nikdo nepředběhl, takže se mi po psychické stránce běželo velice dobře. Uvidíme, jestli i při příští etapě z Ostravice - Mazáku zvolím stejnou taktiku nebo ne.
U Šebestýny Foto: František Raška |
Cílový sprintík Foto: Lukáš Podolák |
Výsledky etapy zde
Statistika:
čas: 0:52:19
umístění celkově/v kategorii: 146/73
průměrné tepy: 161/min
maximální tepy: 174/min
Statistika:
čas: 0:52:19
umístění celkově/v kategorii: 146/73
průměrné tepy: 161/min
maximální tepy: 174/min
Žádné komentáře:
Okomentovat