2.11. LysaCUP 2015 #1 - prolog Velký Javorník

První listopadový víkend už je pro mě nějaký ten rok ve znamení úvodní etapy LysaCUPu a nejinak tomu samozřejmě bylo i letos. Úvodní etapa, tzv. prolog, se běží od areálu skokanských můstků ve Frenštátě na vrchol Velkého Javorníka a její specialitou je dvojí výběh schodů u skokanského můstku. Start byl plánován na 10:00, ale na místo přijíždíme daleko dříve, dokonce tady ještě skoro nikdo není. To se ovšem rychle mění a za chvíli je kolem nás spousta známých tváří. Některé jsem od skončení minulého ročníku neviděl, tak je o zábavu postaráno. Předstartovní přípravy jsou v poklidném duchu, počasí je naprosto luxusní, svítí sluníčko a je příjemně teplo, tak není třeba řešit žádné složité oblékání. Taky se jdu rozběhat, ale moc tomu nedávám, je to spíš jenom pro lepší pocit. Čas letí jako splašený a už je třeba se přesunout k doskočišti můstku, kde probíhá slavnostní zahájení. Bohužel je tady celkem rušno, tak všechny ty projevy a  proslovy moc neslyším, tak aspoň svou pozornost věnuji skákajícím skokanům, kteří tradičně zahajují nový LC ročník. Po chvíli je vše u konce a celý dav se přesunuje na parkoviště, odkud budeme startovat. Je tady celkem velká tlačenice, stavím se do zadních řad a čekám na výstřel. Ten se za chvíli ozve, ale jednalo se pouze o planý poplach. Za pár chvil už je to ale na ostro a společně s dalšími cca 300 lidmi vybíhám vstříc nástrahám 7,5 km dlouhé tratě.

Úvodní kolečko, které nás dovede ke schodům běžím hodně na pohodu, ještě během něho stačím fajně pokecat. Na schodech se to trochu zasekává a tempo se znatelně zpomaluje, tak ho akceptuji a jdu společně s ostatními. První várku schodů mám za sebou a teď mě čeká seběh zpět dolů, abych to celé mohl znova absolvovat, seběh celkem napálím, předbíhám Fida, protože je mi jasné, že jediné místo, kde si můžu udělat nějaký náskok je tady. Druhé kolečko po asfaltu už je v pohodě, protože startovní pole se stačilo dost roztrhat, vbíhám pod schody a jsem zvědav, jak si s nimi poradím podruhé. Tempo se mi pocitově zdá rychlejší, takže to snad nebude tak hrozné. Schody jsou za mnou a už konečně můžu vyrazit směr vrchol Javorníku.

Po schodoch... Foto: Andrej Rybář

Rozbíhám se, ale cítím, že to není úplně ono, ve stoupání se to jasně projevuje, protože mě jednak předbíhá Fido a po pár metrech jsem nucený přejít do chůze, protože běh mi začíná dělat celkem problém. Po pár metrech chůze se znova rozbíhám, ale je to celé hodně na sílu a celkově mi to nejde. Aspoň mě nikdo nepředbíhá, tak snad to nebude tak hrozné. Úseky nahorů-dolů zdárně překonávám a po chvíli jsem na louce, v jejímž závěru je výživnější stoupání. To se ovšem letos neběží a obíhá se vpravo po zelené značce, která nás vlastně dovede až do cíle.  V serpentinách se celkem trápím, překonávám je rychlejší chůzí, konečně končí a v mírnějším úseku se můžu trochu rozběhnout. Do cíle už to není moc daleko, ale nějak se mi nedaří se zmáčknout, tak se spíš pořád trápím. V dalších serpentinách pod asfaltkou už mě míjejí běžci, kteří to pro dnešek mají za sebou. Překonávám asfaltku a to znamená, že do cíle už to je opravdu jenom kousek, kontroluji pozice a vypadá to, že už si své místo udržím, borec přede mnou je taky dost daleko, tak finišovat nemá cenu. Znenadání se ovšem zpoza zad vyřítí malý klučina, snažím se zachytit jeho nástup, ale tempo má šílené, tak svého pokusu záhy zanechávám a už v poklidu dobíhám do cíle, kde si odpípnu čip. Čas je kousek pod hodinu, tak aspoň tak. Jinak celkově se svým výkonem spokojený nejsem, protože jsem se dneska opravdu celkem dost trápil a moc mi to nešlo.

Do cíle ještě daleko Foto: František Raška

Každopádně si chvilku vydechnu a počkám na ostatní a potom se společně jdeme pokochat výhledy z rozhledny. Je to k nevíře, ale od té doby, co je tady postavená jsem na ní ještě nebyl, i když na Javorníku samotném jsem byl nesčetněkrát. Výhledy jsou celkem luxusní, ale bohužel celkem fouká, tak tady moc dlouho nevydržíme a vyrážíme na cestu zpět k autu. Ještě než k němu dorazíme, tak si uděláme odbočku na vrchol skokanského můstku, opět se pokochat pěkným výhledem. Tady nefouká, takže vydržíme o něco déle, potom už ale nadobro dorážíme k autu a jedeme zpět domů. Příští týden je na programu etapa z Krásné, kterou moc nemusím, tak uvidíme, jak se mi bude dařit.

Webové stránky závodu

Výsledky etapy zde

Statistika:
čas: 0:58:08
umístění celkově/v kategorii: 167/87
průměrné tepy: 167/min
maximální tepy: 179/min