16.8. Salomon Slezský maraton

Dva týdny po Lysohorském čtyřlístku se v Dolní Lomné konal již 3. ročník Salomon Slezského maratonu. Na tento závod jsem se dost těšil, protože za svou krátkou existenci si už stačil vydobít slušné renomé a ze všech stran jsem na něj slyšel jenom samou chválu. Předchozích ročníků jsem se bohužel neúčastnil, tak to letos byla moje premiéra. Další věc, na kterou jsem se těšil, tak byla i trasa, protože měla vést koutem Beskyd, kde jsem byl jenom párkrát a moc se mi tam líbilo. Bohužel zásahem vyšší moci (CHKO a Lesy ČR) byla původní trasa dvakrát změněna, než se dostala do finální podoby. Nicméně i přes tyto změny se mi trasa  moc líbila. I když už to byly dva týdny po předchozím závodě, tak jsem se stále necítil ve 100% stavu, únava po čtyřlístku byla značná a navíc v týdnu před závodem jsem trpěl nějakým žaludečním svinstvem, což mi určitě taky nepřidalo. Při předstartovních plánech jsem si jako cíl za ideálních okolností zvolil čas pod 5 hodin, tak jsem byl zvědav, jestli to zvládnu nebo ne.

Start závodu je naplánován na 9:30, do Dolní Lomné využívám svezení s Markem (díky), přijíždíme s dostatečným předstihem, abychom se stihli v pohodě zaprezentovat a připravit na start. Počasí pro dnešek vypadá naprosto ideálně, teplota tak akorát a obloha až na nějaký ten mráček jako vymetená. Všude se pohybuje spousta známých, takže čekání na start je ve společenském duchu, dokonce tak společenském, že mě start úplně překvapil. Prostě z ničeho nic najednou bylo odstartováno, nezbývá tedy nic jiného než se rozpohybovat a vydat se vstříc nástrahám 40 km trati. Ze začátku je to spíš jenom pochodové cvičení, protože jsem stál celkem vzadu celého startovního pole a hned po startu se šlo po relativně úzké cestě, tak se tvořily menší špunty. Po pár desítkách metrů už se ale dá začít běžet, tak se do toho obouvám. Před námi je stoupání na Kozubovou, zpočátku po asfaltové cestě, potom už krásně lesem. Tady jsem ještě nikdy nešel, tak se i koukám kolem sebe, abych z toho něco měl. Tempo je zatím poklidné, stejně tak i sklon, tak se pořád dá v pohodě klusat. Opravdu to příjemně utíká a tak za nějakých 40 minut jsem na vrcholu u chaty, následuje seběh na Košařiska, z Kozubové je to nejdřív lesem, kde je i celkem dost bláta, ale to mi nevadí a celkem to pouštím, možná i více, než by bylo zdrávo, ale zatím všechno funguje jak má, tak uvidíme, jak dlouho to vydrží. S bahnem i s větším sklonem si celkem obstojně poradím a už se napojuji na asfalt, začíná dlouhý, celkem nezáživný seběh. Moc mě to nebaví, běžím celkem rychle, ale pořád je to takové jednotvárné, když už toho začínám tak akorát, tak už jsem v Košařiskách, trochu cupitání po rovině, pozdravení fanoušků, kteří tady fandí o 106 a už začínám dnešní druhé stoupání, tentokrát na Ostrý.

Seběh z Kozubové zdroj: hankavavrova.rajce.net/

Stoupání není nějak extra náročné, skoro pořád vede v lese, tak to celkem příjemně utíká, taky je to úsek, kde jsem poprvé, tak vůbec netuším, co mě čeká. Netrvá to dlouho a přede mnou se objeví louka a na ní rozcestník ukazující, že k chatě na Ostrém to je už jenom 2 km, to je v pohodě, bude tam i občerstvovačka, tak se i těším, je to vždycky takové příjemné zpestření, když člověk ví, že ho na vrcholu kopce něco čeká. Opravdu za pár chvil dobíhám k občerstvovačce, napiju se, mají tady i nějaké energetické tablety, tak si jednu vezmu, ať zkusím, co to je. Nechutná to špatně, tak snad mě to neprožene. Teď je přede mnou seběh do Tyry, po trase, kterou jsem šel v opačném směru při květnovém Perun SkyMarathonu, matně si to vybavuji, relativně vím co mě čeká, teď už to moc nepouštím, tak mě pár lidí předbíhá, ale to mi vůbec nevadí. První část je v pohodě, ale v druhé bohužel špatně došlapuju na levou nohu a v okamžiku mám pocit, že mám po kotníku. Bolest je úplně neskutečná, ale po zběžné kontrole zjišťuji, že to asi nebude nic vážného a že to budu muset rozchodit. Nejde to ovšem tak rychle, takže to vypadá asi tak, že vždycky udělám pár kroků a musím si odpočinout, protože je to na úzkém chodníčku, tak pouštím ostatní, co sbíhají za mnou. Vyhlídky jsou nic moc, ale po pár minutách to vypadá, že by to nějakým způsobem mohlo jít, dostávám se na asfalt a pomalu sbíhám až k rozcestí u mostu, kde opět začínám stoupat. Je to tady celkem běžecké, ale moc mi to rozběhnout nejde, jednak kvůli toho kotníku a potom na mě přišla asi i nějaká energetická krize. Sahám tedy po kapsách a něco pojím, abych ji co nejrychleji zahnal. V těchto okamžicích mě předbíhá spousta lidí, ale bohužel se nedá nic dělat. Volím aspoň rychlou chůzi, za pár minut už jsem schopný i běžet, tak se snažím dohnat, co se dá. Bohužel profil se za chvíli začíná zvedat, takže musím přejít do chůze, cítím se ale mnohem lépe a pár lidí i předbíhám. Každé stoupání má svůj konec a nejinak je tomu i tady, ocitám se na rozcestí Kalužný a odtud je to příjemně po hřebeni až k chatě Slavíč, kde je druhá občerstvovačka, ještě než k ní doběhnu, tak se ke mě připojí Radek, takže na ni dorazíme společně. Opět rychlé občerstvení a pokračujeme dále.

Teď nás čeká seběh do Horní Lomné, úvodní část ještě po hřebenu se s Radkem příjemně doplňujeme, takže bez problémů dobíháme až na Lačnov, tady se sbíhá trochu prudším svahem a Radek mi utíká, ale ne na moc dlouho, za chvíli jsme zase spolu. Prudký seběh máme za sebou a pokračujeme mírnějším klesáním po cestě, je to něco podobného jako na začátku, ale teď mě to baví o poznání více, utíká to hodně rychle a za chvíli jsme v Horní Lomné, před námi je poslední stoupání v závodě k chatě Kamenitý a potom už víceméně stejnou cestou jako na začátku do cíle. Dole v Horní Lomné je spousta fanoušků, kteří tady vytvářejí naprosto skvělou atmosféru, což mě donutilo udělat i  pár rychlejších kroků. Ale ukazuje se, že nejsou tak rychlé jako Radkovy, který se mi opět vzdaluje. Po pár stech metrech přicházím na začátek ukrutně dlouhé louky, navíc s pěkným stoupáním. Je to tady na sluníčku, ale aspoň to je milosrdnější a moc nepeče. Vidím před sebou roztroušené jednotlivé závodníky a vzdálenost, která vůbec neubíhá. Na konci stoupání je chata Kamenitý a s ní i poslední občerstvovačka. Je to celkem nápor na hlavu, protože to vůbec, ale vůbec neubíhá, po nějaké době, která je jako věčnost konečně celou louku zdolávám a dobíhám k občertvovačce. Tady opět potkávám Radka, pořádně se napiju, zkontroluji jestli mám dost vody na poslední kilometry a na nic nečekám a vyrážím.

Před Kamenitým zdroj: hankavavrova.rajce.net/

Za chvíli se napojuji na trasu, kterou jsme už dneska absolvovali v opačném směru, stoupání na Kozubovou je celkem výživné, ale opět ve společnosti Radka příjemně ubíhá. Sil na běh už moc není, ale fakt, že se jedná o poslední stoupání, mě žene vpřed. Za chvíli jsme na Kozubové a teď už jenom seběh dolů. Tady mi Radek nadobro utíká, nedá se nic dělat, vím, že v seběhu na něho nemám šanci. Běžím tedy sám a pomalu začínám kalkulovat s cílovým časem. Vypadá to velice slibně, protože i přes hodně mizerný výkon ve stoupání z Tyry je čas velice příznivý a pokud se nestane něco vážného, tak pod vytyčených 5 hodin se bez problémů dostanu. Protože běžím úplně sám a přede mnou nikdo není, tak dávám větší pozor na trasu, i přesto, že jsem tady už dneska šel, tak v určitých místech váhám, naštěstí je značení kvalitní, tak nebloudím. Dolů to utíká hodně rychle a každým okamžikem už očekávám cíl, ještě než se do něj dostanu, tak potkávám Tomáše, který se očividně trápí. Říká,že ho bolí celý člověk, ale podaří se mi ho vyhecovat a rozbíhá se. Dokonce tak rychle, že mi pár metrů utíká, ale co už. Nějak se nestresuju a celkem v pohodě probíhám v čase 4:45:50 cílem.

Jsem rád, že to mám za sebou, dokonce v dobrém čase, nohy celkem bolí, ale není to až tak strašné. Jako pozávodní regeneraci využívám místní splav a ledovou vodu v řece, která je úplně úžasná. Potom co se zkulturníme se přesouváme na zasloužené pozávodní pivo a polívku. Čas do vyhlášení rychle ubíhá, vyhlášení má taky rychlý spád, po něm následuje tombola, na kterou se všichni těšíme, protože je zásobena kvalitními cenami. Bohužel se štěstí usměje na jiné, ale to se nedá nic dělat. Tombolou celá akce končí a my se vydáváme zpět domů.

Webové stránky závodu

Celkové výsledky zde

Hodnocení závodu:
Opravdu vydařený závod, za velmi příznivou částku startovného člověk dostane plný servis. Nemám nic, co bych tomuto závodu mohl vytknout, myslím si že jeho dobrá pověst je naprosto zasloužená a s klidným svědomím ho můžu jenom doporučit. Organizátorům patří velké poděkování a já jenom doufám, že se v příštím roce opět objevím na startu.

Statistika:

čas: 4:45:50
umístění celkové/v kategorii: 155/126
průměrný tep: 160/min
maximální tep: 18/min
spálená energie: 18 321 kJ

Tracklog: