9. 6. Chlebovický krpál

První ročník závodu v běhu do vrchu Chlebovický krpál se měl původně konat v úterý, ale díky nepříznivému počasí jej pořadatelé ze Sportovního klubu městské policie Frýdek-Místek přesunuli na neděli. Na místo startu, které se nachází na fotbalovém hřišti v Chlebovicích dorážíme společně s Pavlem a Ivetou někdy po třetí. Jdeme se zaprezentovat, platíme lidové startovné ve výši 30,- Kč a dostáváme startovní čísla. Do startu je ještě dost času, tak se jdeme podívat kudy vlastně poběžíme. Od startu nejdříve po asfaltu, potom doprava do prvního mírného kopce, doleva do lesa, kde je krásná běžecká rovinka. Z lesa ještě stále po rovině spodním okrajem sjezdovky a potom už následuje jenom výběh sjezdovky a jako závěrečná třešinka cca 80 schodů rozhledny Kabátice, na jejímž ochoze je cíl. Podle pořadatelů má trať déku cca 1500 metrů. Naši prohlídku končíme na úpatí sjezdovky a vracíme se zpět ke startu. Probíráme ještě počasí a shodujeme se na tom, že je celkem horko a hlavně nesnesitelné dusno.

Startuje se po kategoriích, já v kategorii složek IZS startuji z naší trojice jako první. Na start se nás staví 10 mužů a 2 ženy. Letmým pohledem to vypadá, že o bedně se rozhodne mezi třemi. Mimo hlavního pořadatele Davida tu je ještě Ruda a se vší skromností se i já dovoluji pasovat na jednoho z favoritů. Největší šance dávám Rudovi, protože už ho nějakou dobu znám a taky jsme už spolu něco prožili. No uvidíme, jak se to celé vyvine. Proběhne krátká instruktáž a jde se na to. Hned od startu jde do čela David, já se chytám za něho a pohodovým tempem polykáme první metry. Netrvá to dlouho a vytváříme si menší náskok od zbytku startovního pole. Na konci asfaltu při náběhu do terénu jdu před Davida a první kopec vybíhám před ním. Na rovince v lese tempo trochu zvolním, nechávám se předběhnout a do sjezdovky jdu těsně za Davidem. Ohlížím se za sebe, kde je pár metrů za námi podle předpokladů Ruda. Snažím se udržet Davidovo tempo, ale bohužel se mi to nedaří a musím přejít do chůze. Potím se jako kůň, počasí mi dává pěkně zabrat. David mi utíká a Ruda se rychlou chůzí přibližuje, za chvíli je u mě, tak ho pouštím a ještě trochu popostrčím. Znovu se ohlížím a uklidňuje mě, že na čtvrtého závodníka mám luxusní náskok. Dvojici přede mnou už taky nedoženu, takže se spokojím s tím, že budu třetí. Ještě před koncem sjezdovky vidím, že Ruda jde před Davida. Já se taky pomalu blížím k vrcholu, stále si kontroluji náskok. V tomto okamžiku už vlastně ani moc nezávodím, protože nějak chybí motivace. Schody v pohodě vycházím, jenom poslední dvě ramena zrychluji, protože můj pronásledovatel se nebezpečně přiblížil. Třetí místo si v pohodě uhlídám a můžu se podívat na cílový čas, který se zastavil na hodnotě 11:20.

Ještě druhý :-)

Potom co se vydýchám, ještě chvíli pokecám a vydávám se po sjezdovce zpět ke startu, ať stihnu přebrat klíče od auta a hlavně se podělit s dojmy. Když Pavlovi a Ivětě říkám, že je sjezdovka vytrestá, tak evidentně nejsou moc rádi. Každopádně já už se můžu smát, protože to mám za sebou.Taky se dozvídám, že jejich start je oproti předpokladům posunut o deset minut. Rychle kontroluji čas, beru foťák a vydávám se zpět na trasu, abych mohl udělat nějaké fotky. Odhaduji, že první běžce bych mohl stihnout někde na začátku sjezdovky. Už neběžím, jenom v pohodě jdu, ale i tak bez problémů dojdu zhruba do poloviny sjezdovky, kde si najdu místečko a doufám, že něco vyfotím. Netrvá to dlouho a už tu jsou první závodníci. Snažím se fotit, sem-tam někoho povzbudím a už běží Pavel, samozřejmě ho povzbuzuji a říkám, ať přidá, že se na něho tlačí Iveta. Ta je za ním ob jedno místo a když mě míjí, tak ji na oplátku říkám, ať zrychlí, že Pavel je na dosah. Ona se jenom zasměje a něco neidentifikovatelného odvětí. Ještě udělám pár fotek a je tady poslední závodník. Toho taky vyfotím a potom se zvedám a mířím nahoru k rozhledně. Tam už je slušný mumraj, počkám na Pavla a Ivetu a hned si sdělujeme dojmy. Iveta byly celkem překvapená, když se ode mě dozvídá, že je druhá. Cestu dolů volíme na okliku, protože se nám nechce po sjezdovce. Přidávají se k nám ještě dvě kolegyně od Ivety a tak v takovémto menším balíku absolvujeme výklus zpět na start.

Bolí to

Trochu se zkulturníme a převlečeme, protože když už budeme "na  bedně", tak přece musíme nějak vypadat. Chvíle čekání a vyhlašování začíná, nejdříve od nejmenších dětí, přes mládežníky až po dospělé. Po vyhlášení následuje tombola, kde se štěstí usměje na Pavla, takže nakonec každý z naší trojice má nějakou tu tašku s cenou. Po tombole nás už zde nic nedrží a tak se vydáváme zpět na cestu domů.

"Na bedně"

Webové stránky závodu
Výsledky ke stažení zde

Hodnocení závodu:
+ krásný závod rodinného typu
+ lidové startovné
+ tombola a ceny
+ kategorie IZS :-)

Velmi se mi tady líbilo a pokud to bude jenom trochu možné, tak za rok se určitě zase ukážu. Pořadatelé udělali pořádný kus práce a za to jim patří velké poděkování.

Statistika:
čas: 11:20
umístění celkově/v kategorii: 13/3
průměrné tepy: 170/min
maximální tepy: 177/min